Sázet vždy na tradici a dlouholeté zkušenosti se nemusí vyplatit – dává nám to totiž iluzi, že zkušenější je mnohem lepší než nějaký nový, nezkušený a neotřelý. Ale stačí se jenom podívat po svém okolí a hned zjistíte, že ani zkušenosti nejsou zárukou uspokojivého výsledku. Například někteří starší pánové si myslí, že když chodili na vojnu, kopali na brigádě lopatou a doma jednou zkusili uvařit nudle ze sáčku, že jsou naprosto soběstační, „zkušení“.
A mají tedy jakési právo rozhodovat o směrování republiky. To, že valná většina z nich žije v jednom domě s rodiči (protože proč by platili nájem?) a jejich poslední přítelkyně (ne manželka) od nich utekla, už musíte nutně opomenout, protože to nejsou validní argumenty. Stejný pohled máme i na výrobce či poskytovatele služeb. A přesně tihle „týpci“ jsou důvodem, proč je tak nesmírně důležité důvěřovat, ale prověřovat. Společnost nebo firma může být na trhu klidně padesát let. A padesát let to může dělat špatně, ne-li čím dál hůř. Protože to, že je lidé znají už nějaký pátek, jim dovoluje jakousi volnost, kterou by novým „zájemcům“ o jejich pozornost nikdy neodpustili.
Zkušenosti nejsou zárukou kvality, ale zvyšují šanci na lepší výsledek
To je samozřejmost. Pokud někdo celé generace vyřezává ze dřeva, tak je na místě očekávání, že to dělá opravdu dobře. Jakmile se někdo honosí několika lety na trhu s úspěchy, se kterými roste výš a výš, očekává se, že to skutečně tak bude. Přesně proto je někdy takové rozčarování, že nová společnost něco dokáže udělat lépe a rychleji. V konečném důsledku se ale musíte sami rozhodnout, kterou službu či výrobek si zvolíte. Brát v potaz zkušenosti a dobu strávenou na trhu se někdy může vyplatit, vždycky se ale dvakrát podívejte. Poptejte se nebo si vyhledejte na internetu nějaké ty recenze. Možná se utvrdíte ve vaší volbě, možná budete překvapeni – vždycky se ale tohle všechno bude dít ještě před tím, než vytáhnete peněženku.